Průvodce pražskou archeologií. Památky známé, neznámé i skryté - knižní průvodce

 

Praha, zejména její historické centrum, skrývá pod současným povrchem unikátní doklady svého více než tisíciletého vývoje. Archeologické nálezy jsou památkami, jejichž prostřednictvím získáváme neopakovatelnou možnost poznání dávno zaniklého obrazu života, kterou nám jiné prameny poskytnout nemohou. Odhalování minulosti města ukryté často mnoho metrů pod jeho současným povrchem se věnují pražští archeologové již téměř celé století, nicméně výsledky jejich práce zůstávají v převážné řadě případů dosud nepublikovány nebo jsou rozptýleny v množství odborných publikací a běžnému publiku jsou tak nepřístupné.

Praha má od počátku roku 2018 unikátního knižního průvodce, díky němuž se může zájemce o její minulost poprvé seznámit s významnými archeologickými památkami, z nichž některé jsou dokonce zachovány na místě, jiné jsou skryté bezprostředně pod současnou dlažbou. Na některé z nich poukazují dodnes názvy ulic, odvozené od zaniklých sakrálních staveb.

Boháčová, I. – Podliska, J. a kol. 2017: Průvodce pražskou archeologií. Památky známé, neznámé i skryté. Praha. Archeologický ústav AVČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. 336 str. s barevnými obrazovými přílohami. ISBN: 978-80-87365-97-7 (Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.); ISBN: 978-80-7480-091-7 (Národní památkový ústav)

 

Knihu lze zakoupit:

Knihovna Archeologického  ústavu AVČR, Praha, v.v.i., Letenská 4, Praha 1, Malá Strana

více informací viz knihovna na www.arup.cas.cz

nebo v Knihkupectví a informačním centru Národního památového ústavu, Na Perštýně 12, Praha 1, Staré Město

www.npu.cz/knihkupectví

Navštivte naši virtuální výstavu: knižní průvodce

Filtrace podle štítků

Rotunda a bazilika sv. Víta, klášter kostela pražského a biskupský palác

Archeologický areál při katedrále sv. Víta a okolí královské hrobky

V samém centru Pražského hradu, v poloze, která ná­ležela jedné z dominant východní části hradčanské­ho ostrohu, založil zřejmě již ve 20. letech 10. století kníže Václav rotundu zasvěcenou sv. Vítu. Poté, co bylo přeneseno jeho tělo ze…

Románský dům Andělská kolej

Jedná se o jeden z nejdříve rozpoznaných románských domů a v době svého objevení mimořádně zachovaný objekt o třech podlažích. Dějiny domu jsou z písemných zpráv sledovatelné až od roku 1383, kdy byl majetkem univerzitní koleje Všech svatých, zvané…

Kostel sv. Benedikta a komenda Řádu německých rytířů

Projekt výstavby OD Kotva předpokládal zahloubení stavební jámy do 14 metrů, a tím i likvidaci všech památek, které se na tomto území nacházely. Ze starších výzkumů i písemných zpráv bylo sice zhruba známo, co lze na místě očekávat, přesto dostali…

Kostel sv. Filipa a Jakuba na Smíchově

První písemná zpráva z roku 1333 kostel připomíná již jako farní. O jeho počátcích a zakladateli se z historických pramenů nedozvídáme nic. Nejstarší dochovaná partie byla románská, k roku 1749 je kladena jeho barokní přestavba. Nevelký kostel…

Šárecké údolí

Pravěký sídelní region a raně středověké hradiště Šárka

Těžištěm pravěkého osídlení v údolí Šáreckého potoka bylo výšinné sídliště na temeni Šestákovy skály, skalnatého ostrohu vybíhající nad údolí z jihu od Liboce. Zdejší nálezy daly jméno keramice středního neolitu (okolo 5500 před Kristem) tzv.…

Týnský dvůr (Ungelt)

Jedním ze zachovaných středověkých dvorců je Týnský dvůr, odedávna považovaný za svědka nejstarších dějin pražského podhradí. Zmiňují jej písemné prameny, které se hlásí k době vlády Bořivoje II. (1100–1107) a k roku 1135. Pocházejí ovšem…

Kostel Panny Marie před Týnem a jeho předchůdci

Týnský chrám tvoří dnes dominantu východní části Staroměstského náměstí a představuje tak téměř symbol Starého Města pražského. Jeho současná podoba je výsledkem především vrcholně a pozdně gotické výstavby tohoto hlavního staroměstského chrámu.…

Pohřebiště v Lahovicích

Archeologické doklady pohřbívání

Na konci roku 1954 byly při stavbě silnice do Radotína narušeny raně středověké hroby. Archeologický výzkum, zahájený Bohumilem Soudským a v letech 1955-1960 vedený Zdeňkou Krumphanzlovou, tu odkryl jedno z nejrozsáhlejších raně středověkých…

Kostel sv. Linharta

Na východním konci dnešní Linhartské ulice stál jeden z významných staroměstských kostelů, kostel sv. Linharta. Kromě kostela se zde nalézala i fara, škola a kolem svatyně se rozprostíral malý hřbitov. Jeho vznik bývá kladen do třetí čtvrtiny 12.…

Kostel sv. Jana Evangelisty na Bojišti

V roce 1929 se při rekonstrukci domů čp. 486 a 490 na Novém Městě pražském objevil fragment opukového zdiva. Po začistění a zaměření se ukázalo, že se jedná o východní část církevní stavby. Šlo o kostel sv. Jana na Bojišti, který nechala r. 1173…

Klášter premonstrátů na Strahově

V dominantní poloze nad malostranskou kotlinou se nalézá jeden z nejvýznamnějších církevních areálů Prahy – Strahovský klášter. Jeho počátky jsou úzce spjaty s vládnoucím rodem Přemyslovců. Vznik kláštera premonstrátů (kanonie) na hoře…

Hradiště Hostivař

Archeologické doklady osídlení, pozůstatky opevnění

Existence hradiště Hostivař je známa již od počátku 20. století, ale tradiční povědomost o funkci této polohy je staršího data. Můžeme tak usuzovat podle jejích místních pojmenování, v nichž vedle názvu „Kozinec“ figurují též &bdquo…

Kostel sv. Valentina

Jedním z nedochovaných románských kostelů na ploše pozdějšího Starého Města byl kostel sv. Valentina poblíž vltavského břehu. Historické zprávy o něm začínají rokem 1253, kdy je zmíněn v listině Václava I., která potvrzuje křižovníkům s červenou…

Kostel sv. Pankráce

Výzkum kostela a jeho nejbližšího okolí byl vyvolán stavbou metra C. Práce v interiéru kostela odkryly dochované zdivo základů románské rotundy. Zdivo náleží   kostelu, zmíněném v listině z roku 1205: „Rytíř jménem Asinus (…

Kotlářovský dům s pozůstatky Juditina mostu

Místo domu a jeho nejbližší okolí je spjato s dnes již nedochovanou významnou památkou technického stavitelství – stavbou Juditina mostu. Jeho výstavba proběhla z iniciativy českého knížete a krále Vladislava II. a jeho manželky Judity…

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech

Chaberský kostel patří k velmi dobře zachovaným románským stavbám v Praze. Písemné zprávy o něm i samotné vsi jsou podstatně mladší než jeho vznik. Nejstarší spolehlivá zmínka o Chabrech pochází až z roku 1273, kdy zde měl svůj majetek Strahovský…

Pozůstatky středověké baziliky sv. Petra a Pavla a románský "most"

raně středověké památky in situ

Bazilika sv. Petra (od 12. století bazilika sv. Petra a Pavla) byla založena knížetem Vratislavem II. okolo roku 1070 jako kapitulní chrám. Prošla složitým stavebním vývojem, jehož doklady jsou dnes z velké části skryty pod úrovní terénu hřbitova…

Románský dvorec na Petříně

Typickým případem, kdy provedený výzkum vyvrátil předpoklady, s nimiž se k lokalitě původně přistupovalo, byly práce prováděné na ploše před budovou restaurace Petřínské terasy (někdejším letním refektářem karmelitek) v roce 1996. Vzhledem…

Pohřebiště, popraviště a kaple sv. Matouše na Loretánském náměstí

Výsledky výzkumu Ivana Borkovského 1934 –1936

S prostorem dnešního Loretánského náměstí byly v minulosti vyprávěcími prameny spojovány jak nadpřirozené jevy, související s obdobím počátků křesťanství v Čechách, tak drastické příběhy naznačující, že někde v jeho prostoru se nacházelo jedno z…