Hradiště Královice

Pevnost před Prahou

Praha 22, Královice

ulice K Markétě

Dobře zachovalé přemyslovské hradiště; lokalita je ve svých formálních parametrech srovnatelná např. s Pražským hradem a Vyšehradem. Relikty valů patří k nejlépe dochovaným v Čechách.

Lokalita je celoročně volně přístupná a dostupná na kole, pěšky, autem i MHD.

http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/praha_kralovice_hradiste

Historie lokality

Období 9. a 10. století přineslo v oblasti středních Čech výrazný nárůst počtu opevněných areálů, které zpravidla označujeme jako hradiště; celkově bychom jich nalezli v širším okolí Prahy na dvě desítky. Některé z těchto lokalit jsou dodnes nepřetržitě osídleny a zachovávají si dokonce obdobnou centrální úlohu jako v raném středověku, např. Pražský hrad coby rezidence hlavy českého státu nebo Stará Boleslav jako jedno z duchovních center země. Jiná hradiště byla naopak již dávno opuštěna a dnes připomínají jejich někdejší význam jen mnohahektarová rozloha a monumentální relikty fortifikací. Na samém východním okraji hlavního města Prahy leží jeden z raně středověkých hradů, jehož jméno bychom v učebnicích dějepisu hledali marně – žádný ze soudobých literátů jej totiž nepokládal za nutné zaznamenat. Snad proto, že dramatické okamžiky životů českých světců a přemyslovských knížat se odehrály jinde, nazýváme dnes celý areál podle katastrálního území nedaleké – a zjevně mladší – obce Královice.

Proč usiloval některý z příslušníků druhé či spíše třetí historicky doložené přemyslovské generace, patrně Boleslav I. (vládl 935-972), o zajištění jihovýchodního okraje svého středočeského panství mohutnou pevností, lze jen spekulovat. Okolí Prahy v tomto období obepnul celý prstenec podobných objektů (např. →Praha-Vinoř, →Libušín, →Tetín), takže je nasnadě uvažovat v první řadě o ochraně tzv. *přemyslovské domény proti vnějšímu nebezpečí. Důvodů však mohla být celá řada a s největší pravděpodobností bude správná odpověď spočívat v jejich kombinaci.

Transport a těžba stovek kubických metrů dřeva a především kamene (nejbližší zdroje opuky, která zde byla rovněž použita, se nacházejí minimálně ve vzdálenosti 12 km!), jakož i následné hloubení stovek metrů příkopu a vršení *dřevohlinitého opevnění znamenaly výrazný nárok na obyvatelstvo, které tak bylo tvrdou prací intenzivně zapojováno do sociální struktury rodícího se státu. Archeologický výzkum také prokázal poměrně intenzivní hutnickou a kovářskou činnost v různých částech areálu, přičemž na příkladu Prahy-Starého Města lze dobře ilustrovat, jak významnou centrální funkci v raných přemyslovských Čechách zpracování železa mělo.

V prostoru akropole se nachází dnes barokizovaný kostelík (1), poprvé zmiňovaný již k r. 1354, čemuž odpovídá i několik dochovaných gotických stavebních detailů (zvnějšku je zřetelné štěrbinové okénko zaklenuté lomeným obloukem ve východní stěně). Lze však seriózně uvažovat o možnosti, že počátky královického kostela sahají až do raného středověku, neboť přítomnost sakrální stavby byla na českých hradištích 10. století běžná. Vznik kostela po opuštění hradiště na konci 12. století odporuje navíc veškeré logice a zasvěcení sv. Markétě, které není v raně středověkých Čechách obvyklé, mohl svatostánek získat při některé z četných pozdějších přestaveb.

Popis lokality

Hradiště leží na výrazné ostrožně, jejíž strmé hrany představují výtečnou přirozenou ochranu ze severní, západní a jižní strany. Snadný přístup do areálu je tak možný jen z východního směru, kde však někdy krátce po r. 918 (podle *dendrochronologického data, získaného výzkumem Univerzity Karlovy v r. 2012) vyrostla mohutná dřevohlinitá hradba s čelní kamennou plentou, jejíž celkovou výši na více než 10 m umocňoval ještě předsunutý příkop. Relikty tohoto fortifikačního systému jsou dodnes v terénu velmi dobře patrné (dosahují výše až 5 m a jsou tedy nejmohutnějším dochovaným raně středověkým valem v Praze a okolí) a návštěvník na ně narazí hned při vstupu do areálu směrem od silnice Královice – Sibřina.

Uvnitř areálu se nachází – paralelně s vnějším valem – ještě druhá linie opevnění, která tak prostor ostrožny rozděluje na tzv. předhradí a akropoli. Zde proběhl v l. 2011-2012 velmi intenzívni nedestruktivní průzkum, jehož výsledky rozvinul v letech 2013 – 2014 archeologický odkryv. Ten mj. zjistil, že v době, kdy hradiště vznikalo, zde bylo jen málo zahloubených objektů, zatímco v době, kdy zanikalo či již dokonce ztratilo svou funkci (někdy v pokročilém 12. století), nastoupil zcela odlišný typ zástavby, který po sobě zanechal celou řadu zahloubených objektů, včetně více než dva metry hlubokých zásobních jam k uskladnění obilí. Mnoho desetiletí trvající zemědělské využívání vnitřních ploch hradiště a následná eroze však jakékoliv povrchové stopy někdejšího osídlení dokonale setřely.

Datum vložení: 13.10.2016 | Datum aktualizace: 14.1.2020
Autor: I. Štefan - J. Hasil

Použité prameny:
  • Hasil, J. – Štefan, I. 2017: Eine Festung bei Prag: der frühmittelalterliche Burgwall in Prag-Královice. Archäologische Forschungen in Niederösterreich 5, 194–210.
  • Kuna, M. et al. 2014: Archeologický atlas Čech. Vybrané památky od pravěku do 20. století. Praha, 283–287.
  • Richterová, J. 1997: Povrchový průzkum raně středověkých hradišť v Praze-Vinoři a Královicích. In: J. Kubková et al. eds., Život v archeologii středověku. Sborník věnovaný Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi, Praha, 525–534.
  • Štefan, I. – Hasil, J. 2014: Raně středověké hradiště v Praze-Královicích. Výsledky výzkumu vnějšího opevnění. Archeologické rozhledy 66, 453–492.