Hradiště Butovice

Praha 5, Jinonice

ostroh nad Prokopským údolím

pravěké výšinné sídliště a raně středověké hradiště s pozůstatky opevnění

lokalita je přístupná; spojení: MHD, stanice metra B Jinonice, dále pěšky ca 2,5 km po žluté turistické značce, příp. ze stanice metra B Nové Butovice a dále pěšky

Eneolitické výšinné sídliště a později raně středověké hradiště bylo postaveno na protáhlém, plochém ostrohu nad Prokopským a Dalejským údolím, orientovaném ve směru jihozápad–severovýchod. Jeho čelo ze severní, západní a jižní strany obtéká Prokopský potok, nad nímž se hradiště zvedá do výše až 75 metrů,. Jihovýchodní svahy spadají k břehům Dalejského potoka. Směrem k severovýchodu je jeho plocha otevřená a přechází do rovinatého terénu plošiny nad Prokopským údolím, táhnoucí se až k Dívčím hradům na okraji vltavského kaňonu. Butovické hradiště zaujímá celou plochu ostrohu a tvoří areál o celkové rozloze necelých devět hektarů. Strmé, skalnaté srázy na západní a jižní straně představovaly jeho přirozenou ochranu a zřejmě nebyly výrazněji opevněny. Obvodové ohrazení probíhalo nad mírnějším, severním svahem, kde jeho kamennou destrukci objevil archeologický výzkum v roce 1964. Konstrukci hradby se nepodařilo zjistit, avšak je zřejmé, že při její stavbě bylo použito velké množství kamene.

Plochu ostrohu příčně člení dva valové pásy. Vnější val, který na severovýchodě odděloval hradiště od okolního terénu a chránil vstup na předhradí, rozrušila intenzívní zemědělská činnost. Ještě na konci 19. století však byl patrný jako výrazná terénní vlna v délce asi 172 metry. Vnitřní val se dodnes dochoval jako asi 150 metrů dlouhá mez, která o více než dva metry převyšuje terén předhradí. Odděloval a bránil vnitřní část hradiště o rozloze asi 4,5 hektaru, situovanou nad údolím, v jihozápadní polovině návrší. O konstrukci těchto valů zatím také nic nevíme a neznáme ani podobu zástavby ohrazených ploch – výzkum v roce 1964 odkryl pouze pozůstatky jednoho raně středověkého objektu vanovitého tvaru a nejasného účelu.

Z  výzkumu a povrchových sběrů z dřívějších i nedávných dob pochází množství pravěkých a raně středověkých nálezů, převážně zlomků keramiky. Podle její datace představuje butovické hradiště polykulturní lokalitu s pozůstatky osídlení nejen z raného středověku, ale i z různých období pravěku. Nepočetné keramické zlomky patří neolitickým kulturám s lineární a vypíchanou keramikou (5600–4200 př. n. l.), velmi výrazné jsou naopak stopy osídlení z období eneolitu, kdy zde existovalo výšinné, zřejmě opevněné sídliště kultury řivnáčské (3100–2800 př. n. l.), ojediněle se tu našla také keramika z doby bronzové (2300–750 př. n. l.) a ze starší doby železné (800–400 př. n. l.). Raně středověké hradiště tu vzniklo pravděpodobně již v 8. století, vrcholný rozkvět zažilo v 9. století a zaniklo někdy na počátku 10. století.

Pražská raně středověká hradiště

Butovické hradiště patří, spolu s hradištěm v Šárce a na Zámkách v Bohnicích, k nejstarším raně středověkým hradištím na území dnešní Prahy. Vybudovali je Slované, kteří začali přicházet do české kotliny od druhé poloviny 6. století n. l. Vedle nížinných poloh s podmínkami příznivými pro hospodaření, především zemědělství, osídlovali také výšiny, v minulosti často využívané předchozími obyvateli krajiny. Od 8. století vyrostla na některých těchto místech hradiště jako vojenské pevnosti či útočiště okolních obyvatel. Jejich původní ohrazení tvořila dřevěná palisáda, nehluboký hrotitý příkop a případně i nasypaný nízký val, podobně jako u pravěkých výšinných sídlišť. Později byla raně středověká hradiště opevněna mohutnými dřevohlinitými hradbami vyztuženými čelní zdí z nasucho kladených kamenů. Zatím nemůžeme jednoznačně určit, kdy k tomu došlo, je však zřejmé, že někdy během první poloviny 9. století se mění význam i vzhled hradišť. Zdokonaluje se systém i konstrukce jejich opevnění a vzrůstá jejich vojensko-obranný význam, stávají se sídly výše postavených příslušníků místních komunit – knížat a jejich družin, centry kultu a středisky obchodu. Z jejich pojmenování vychází starší archeologický název pro raný středověk – doba hradištní.

Datum vložení: 1.2.2018 | Datum aktualizace: 5.2.2021
Autor: Miroslava Šmolíková

Použité prameny:
  • Čtverák, V. – Lutovský, M. – Slabina, M. – Smejtek, L.: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha 2003, 247–248.
  • Jelínek, B.: Hradiště u Butovic. Památky archeologické 12, 1884, 125–132.
  • Mašek, N.: Nové poznatky z výzkumu na hradišti v Praze-Butovicích. Archeologické rozhledy 22, 1970, 272–285.
  • Mašek, N.: Pražská výšinná sídliště pražské doby kamenné. Acta Musei Pragensis 71. Praha 1971, 79–82.
  • Turek, J. – Daněček, V.: Nedestruktivní průzkum na hradišti v Praze-Butovicích. Archaeologica Pragensia 15, 2000, 89–99.