Čimice

Praha 8, Čimice

Čimická

Doklady nejstaršího osídlení Čimic a čimické tvrziště.

Stejně jako mnohé další vsi v okolí Prahy byly i Čimice v 70. a 80. letech 20. století pohlceny rozpínající se periferií hlavního města. V přímé souvislosti s tím byla zbourána značná část historické zástavby starých Či­mic, a tak smazán i celkový ráz kulturní krajiny. Počá­tek kontinuálního osídlení Čimic představují nálezy, které spojujeme s nejstaršími slovanskými obyvateli českých zemí, příp. s obdobím těsně předcházejícím.

Po dobu následujících přibližně 700 let osvětluje po­zoruhodný vývoj Čimic pouze archeologie. Dlouhodobou stabilitu osídlení Čimic, jež doznávalo v průběhu věků jen relativně nevelké prostorové po­suny, je třeba přičíst zřejmě na vrub utváření místního krajinného reliéfu. Jedním z nejpodstatnějších hledisek při volbě místa pro založení sídla byla vždy dostup­nost vodního zdroje. Prostor skýtající dobrý přístup k vodě a zároveň příhodný sklon terénu pro osídlení spojené se zemědělskou činností není v daném území rozlehlý, což je klíčem k pochopení sídelně-historic­ké situace katastru a jeho vývoje. Neuměle vyhlížející keramické nádoby pražského typu jsou spojovány s nejstaršími slovanskými obyvateli českých zemí.

V prostoru jihovýchodně od dnešního rybníka (plocha 2) existovalo nejstarší známé středověké sídliště v katastru dnešních Čimic. Stopami po něm byla nejméně dvě mělce za­hloubená dna chat vybavených jednoduchým otop­ným zařízením a také zásobní jámy. V ploše 2 pokračovalo osídlení v období starohradištním (polovina 7. až konec 8. století) a podle stopového zastou­pení příslušných keramických nálezů snad ještě v období středohradištním (9. až 1. polovina 10. století). V mladohradištním období (2. polovina 10. až 1. po­lovina 12. století) se osídlení přesunulo přibližně 130 metrů k západu, kde byly na nepříliš skloněném jižním svahu nad rybníkem (plocha 3) odkryty úseky mělkých příkopů, či spíše žlabů. Takové útvary archeologie vykládá jako ohrazení či alespoň vymezení určitého prostoru. Příkopy/žlaby nemusely být prováze­ny nějakou nadzemní fortifikační či ohradní stavbou, např. palisádou, ale mohly sloužit jako nepřekročitel­ná překážka pro dobytek. Rozsah archeologického odkryvu neumožňuje stanovení ani přibližného roz­sahu pozemku, který mohl být takto vymezen, i tak je nález cenný jako další z dosud nečetných ukázek svého druhu z českého území. Ještě o 50 metrů dále západním směrem došlo k odkryvu pozůstatků za­hloubeného či polozahloubeného obdélného objek­tu – tzv. zemnice či polozemnice – se stopami ohniš­tě na podlaze, který však byl dle keramických nálezů o něco starší než zmiňované žlaby.

Písemné prameny k Čimicím mlčí až do roku 1328, kdy jsou zachyceny jako majetek svatovítské kapituly. O šest let později probošt kapituly popisoval škody, které utrpěly kapitulní držby, mezi jinými Čimice. Ka­pitulní urbář z počátku 15. století v Čimicích zmiňuje proboštův dvůr (curia), vinici, rybník a jednoho člověka, snad je myšlen správce dvora či někdo, kdo repre­zentuje vrchnost. Na počátku husitských bouří se kapitulního majetku násilně zmocnili měšťané Nového Města pražského, a i pak se stával dvůr předmětem častých obchodních transakcí a v průběhu husitských válek poté zpustl.

Datum vložení: 22.10.2017 | Datum aktualizace: 4.2.2018
Autor: Filip Laval

Použité prameny:
  • Huml, V. 1984: Mladohradištní osídlení v Praze 8 - Čimicích. Archaeologica Pragensia 5, 295-313.
  • Huml, V. 1985: Středověká tvrz v Praze 8, Čimicích. Archaeologia historica 10, 296-302.
  • Huml, V. 1986: Příspěvek k osídlení severního pravobřeží Vltavy (Praha 8) do počátku 15. století. Archaeologia historica 11, 441-459.
  • Huml, V. 1988: Nové objevy v areálu středověké tvrze v Praze 8 - Čimicích (předběžná zpráva). Archaeologia historica 13, 353-368.
  • Laval , F. 2008: O středověké tvrzi v Čimicích a o tom, co jí předcházelo. Příklad vývoje sídelního areálu v pražském zázemí. Studia mediaevalia Pragensia 8, 105-142.