Předmostí Karlova mostu na Křižovnickém náměstí

Praha 1, Staré Město

Křižovnické náměstí

Konstrukce mostu a zaniklé stavby

MHD, zastávka tramvaje Staroměstská nebo Karlovy lázně; příp. stanice metra A Staroměstská, dále pěšky na Křižovnické náměstí. Památka je volně přístupná.

Mezi archeologicky pozoruhodná místa na staroměstském břehu patří prostor dnešního Křižovnického náměstí. Nynější podoba je výsledkem dlouhodobého stavebního vývoje, během něhož sehrály zásadní roli oba nejstarší pražské mosty přes Vltavu. Středověká podoba tohoto místa musela být značně vzdálená té dnešní, a to především z důvodu o několik metrů nižší úrovně terénu města a širšího vltavského toku. Přibližně současnou podobu získal tento prostor v letech 1847–1848. Tehdy bylo překlenuto do té doby viditelné vltavské rameno protékající částečně pod křižovnickým špitálem. Při těchto úpravách byla zbořena renesanční celnice a přesunut vinařský sloup se sochou sv. Václava, stojící do té doby po pravé straně vstupu na most. Obzvláště k posledně uvedené památce se váže zajímavá historie spojující její vznik s legendární událostí přenesení těla knížete Václava ze Staré Boleslavi na Pražský hrad. V té době zde měl být umístěn dřevěný sloup s knížecím obrazem. Umístění sloupu, i přes jeho obnovu, pak bylo na dlouhou dobu patrně závazné. Jak jinak si lze vysvětlit zrovna ne příliš výhodné situování sloupu v trase vlastní mostní komunikace. Bezpečně známá podoba sloupu se sochou sv. Václava pochází až z roku 1676. z dílny J. J. Bendla. V roce 1778 došlo k jeho přemístění na roh budovy strážnice, aby po dobudování dnešní podoby náměstí nalezl své poslední umístění na rohu náměstí s Křižovnickou ulicí. V roce 2009 zde proběhla dlouho připravovaná stavba spojená s obnovou povrchu a izolací nástupu na Karlův most. Výkopy zde došlo k odhalení původní mostovky a základů mostu, překryté 4 metry mocným souvrstvím. To plnilo úlohu rampy, jež vytvářela terénní základ nástupu na most. Stupňovité stěny základů mostu byly tvořeny z rozmanitého materiálu s převahou různých druhů pískovců. Samotné obvodové zdivo tvořily rozměrné pískovcové kvádry opatřené kamenickými značkami. Vedle informací spojených přímo s konstrukcí Karlova mostu se podařilo odkrýt i část základů a úrovně přízemí domu tzv. strážnice, zbořené roku 1847. Jedna z poloh sloupu sv. Václava byla připomenuta kruhovou pamětní deskou umístěnou v dlažbě chodníku před vstupem na most.

Datum vložení: 17.5.2017 | Datum aktualizace: 5.2.2018
Autor: Jaroslav Podliska

Použité prameny:
  • Podliska, J. – Zavřel, J. 2012: Nové poznatky o konstrukci a petrografické skladbě Karlova mostu v Praze. Kámen 18/2, 9–16.
  • Šefců, O. et al. 2007: Karlův most. Praha.