Dům U Tří zlatých korun a městské opevnění

Praha 1, Malá Strana

Malostranské náměstí, Tržiště 260

měšťanský dům a opevnění města

MHD, zastávka tramvaje Malostranské náměstí, dále pěšky do horní, jihozápadní části náměstí. Privátní objekt; v době otevření volně přístupný pouze dvůr se studnou; většina památek není viditelná.

Parcela průchozího měšťanského domu, jejíž hlavní průčelí je dnes obráceno do Malostranského náměstí a zadní do ulice Tržiště, se v raném středověku nalézala na jižním okraji opevněného levobřežního podhradí. Přibližně v těchto místech je bádáním předpokládán jeden z hlavních vstupů do jeho areálu. Po vzniku právního města, dnešní Malé Strany, po roce 1257 se uvedené místo stalo stavební parcelou, v jejímž čele obráceném do náměstí byl vystavěn kamenný dům. Jižní část parcely uzavíralo městské opevnění. První písemnou zmínku o předchůdci současného domu nalézáme poměrně pozdě, až roku 1403.  Dnešní podoba domu je výsledkem převážně pozdějších, novověkých úprav. Záchranný archeologický výzkum prováděný v letech 2006–2008 na parcele domu zaznamenal pod současným povrchem mimořádně zajímavé archeologické situace. Mezi unikátní nálezy patřilo torzo ca 4,5 metru dlouhé a 1,5 metru široké zdi z lomové opuky a jílu, jejíž výstavbu je možné rámcově zařadit do průběhu 9. nebo na počátek 10. století. Konstrukce může souviset s branou v opevnění a přemostěním mokřiny lokalizované archeologickým bádáním do jihozápadního rohu Malostranského náměstí. Dalším pozoruhodným zjištěním bylo odhalení několika úrovní raně středověkých dřevěných vozovek z dubových fošen orientovaných západním a jižním směrem. Jejich povrch se nalézal ca 1,5 metru pod současnou dlažbou dvora. K mladší kapitole z historie místa patřil nález části hradební zdi opevnění města o šířce 2,4 metru vystavěné za vlády Přemysla Otakara II. po roce 1257. K jejímu zániku došlo postupně po rozšíření jeho plochy za vlády Karla IV. v 2. polovině 14. století. Památková hodnota nalezeného zdiva vedla k jeho zachování in situ a prezentaci v interiéru suterénu domu. K neméně pozoruhodným nálezům z období raného novověku patřila odvodňovací štola probíhající ve východní polovině domovního areálu a ústící do více než 13 metrů hluboké a do skály vytesané studny v jižní části dnešního dvora.

Datum vložení: 17.5.2017 | Datum aktualizace: 3.2.2018
Autor: Jaroslav Podliska

Použité prameny:
  • Cymbalak, T. – Matějková, K. 2012: Zpracování nálezů ze dvou odpadních jímek a úskalí jejich interpretace. Staletá Praha 28/2, 41–76.
  • Cymbalak, T. – Podliska, J. 2009: Nové objevy raně středověkých komunikací na Malé Straně v Praze (příspěvek k poznání komunikační sítě podhradí Pražského hradu). Staletá Praha 25/1, 31–40.
  • Cymbalak, T. – Podliska, J. 2015: Nález fragmentu raně gotického opevnění Malé Strany. In: J. Podliska et al. eds., V za(u)jetí malostranských stratigrafií. Sborník k životnímu jubileu Jarmily Čihákové, Praha, 50–63.
  • Cymbalak, T. – Řehák, J. ml. 2009: Zásobování vodou u jednoho novověkého domu na Malé Straně v Praze. Staletá Praha 25/2, 66–80.