Praha doby Karla IV. – středověký dům Nového Města pražského

Současný stav poznání a zachování pramenné základny

Praha 1, Praha 2, Nové Město

soubory pozůstatků gotické zástavby Nového Města

Nejvýznamnější zachované soubory gotických domů na Novém Městě

Gotické Nové Město je zachováno nejen ve své osnově, ale na mnoha místech i ve své hmotě – že mnoho domů má doposud zachované středověké jádro. Gotické stavební jádro se však zachovalo u většiny domů pouze ve sklepích, méně již nad terénem v úrovni přízemí, a to nejen vzhledem k intenzivní stavební činnosti, která zde probíhala v 19. století, ale také k obecně nižší stavební úrovni novoměstských domů ve srovnání se staršími domy staroměstskými. Na rozdíl od většiny domů staroměstských byly novoměstské objekty nad úrovní terénu pronikavě pozměněny. Zdá se také, že většina z nich byla také od počátku budována méně solidně (nebo v krátkém časovém úseku), někdy i z větší části ze dřeva.

Průlomem v poznání gotické podstaty Nového Města pražského bylo zahájení systematického průzkumu novoměstských domů (v roce 1958 ve Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů), který následně vedl k pasportizaci nejvýznamnějších z nich v následujících desetiletích.

Novoměstské domy byly zásadně menší než staroměstské, i když mohly stát na velkých parcelách. Zatím i velmi předběžná zjištění ukazují na nestejnou úroveň zástavby v rámci Nového Města a na značnou různorodost použitých stavebních typů, použitých v rámci různých částí Nového Města. Přes sto novoměstských domů má středověké jádro do dnešní doby zachováno. Tyto domy stojí na většině hlavních historických ulic, kde místy vytvářejí dokonce souvislé úseky uliční fronty. Tyto soubory jsou obzvláště cenným materiálem pro studium parcelace a typologie středověkého domu. Významné soubory představuje např. skupina dvaceti domů ve Spálené ulici, jejichž sklepy svědčí jak o hloubkových dispozicích, tak o šířkových jednotraktech, či domy v Mikulandské ulici.

V čem spočívá hodnota sklepů ve Spálené ulici z hlediska dějin architektury

Příčně orientované sklepy s valenými klenbami v čele parcely jsou vizuálně nejpřitažlivější, ale představují jenom jednu fázi složité a integrální výstavby domů vrcholně gotické fáze) a to ještě zdaleka ne tu nejzajímavější z hlediska jejich poznaného stavebně historického vývoje. Tou jsou nejstarší jádra v hloubce parcel, která byla určena k zániku v souvislosti se stavebním projektem. Zadní části parcel a jejich zástavba vypovídá nejvíce o vývoji parcelace a zděné zástavby.  Jsou to její nejstarší doklady – dají se datovat do druhé třetiny 14. století – tedy záhy po založení Nového Města pražského. Sklepy měly vlastní vstupní šíje. Vypovídají nejvíc o původní podobě domů „karlovské“ podobě zástavby. V jednom případě doložena dřevěná průčelní zeď do dvora spočívající přímo na základech, zatímco přední průčelní zeď do ulice byla kamenná. Snad snaha ušetřit a zrychlit stavbu – viz nařízení Karla IV. Že musí být postaveno do 18 měsíců z kamene (tak aby to bylo vidět z ulice), alespoň kamenný přízemek, zbytek (patro) mohlo zřejmě být i dřevěné.

Další fáze gotické výstavby u domů šly rychle za sebou – skoro to vypadá, jako by každá generace stavěla „svůj vlastní sklep“ – to, jak šly fáze za sebou je ještě v procesu bádání. Zničení takových dokladů se rovná zničení pramenů k poznání vývoje městského vrcholně gotického domu.

Zejména dvojice domů stojících naproti kostelu Nejsvětější Trojice významným způsobem dokumentuje počátky domovní zástavby Nového Města. Nalézáme zde charakteristická lehce obdélná sklepní jádra, situovaná při ulici, s podélnou valenou klenbou, v jednom případě dokonce zcela výjimečně datovatelnou žebrovou klenbou zachovanou v přízemní místnosti. Podobného charakteru jsou i gotické domy zachované v nedaleké Mikulandské ulici, u nichž se také předpokládá na stejnými příčnými sklepními jádry dvoukřídlá dispozice, s uličním jednotraktem a jediným dvorním křídlem na pravé straně dvorku. Z někdejší osady Jircháře se zachovala skupina domů, které tvoří souvislou řadu v dnešní ulici Pštrosově. Gotické počátky má i několik pořídku zachovaných domů v ulici Palackého, Jungmannově, Vodičkově a na Národní třídě. Na Jungmannově náměstí a v ulici 28. října zaniklo v docela nedávné době kvůli nedostatečné ochraně hned několik objektů gotického původu s původními suterény, podobně jako zanikla na samém počátku šedesátých let skupina domů v Petrské ulici čp. 1174-II a 1175-II, s unikátním nálezem kvádříkového zdiva v suterénech. V Petrské čtvrti se zachoval poměrně velký počet gotických domů, tyto jsou však ve srovnání s jinými částmi Nového Města značně atypické, vykazující velká rezidua předlokační zástavby, jak ve hmotě objektů, tak ve vedení parcelních hranic a uličních čar. Původní novoměstskou parcelaci a rozsah zástavby lze velmi dobře sledovat v celém bloku mezi ulicemi Na Poříčí a Na Florenci. Vzhledem k periferní poloze i k samotnému Novému Městu a jeho tržištím se zde historické domy zachovaly takřka nedotčené až do poloviny 19.století, kdy byly v souvislosti s výstavbou nádraží klasicistně přestavěny na činžovní domy, ovšem při zachování starších konstrukcí ve sklepích. V sousední Hybernské ulici (Dlážděné) se zase scelené gotické sklepy zachovaly v rámci suterénů velkých barokních paláců pobělohorské šlechty. Tato oblast doznala radikální přeměny po třicetileté válce, když poničena požáry a švédským obléháním, byla posléze proměněna v representativní rezidenční čtvrť nově se přistěhovalé šlechty. Skromnou, ale zároveň velmi typizovanou podobu měly domy na území starší ulicové osady Chudobice, která byla do Nového Města napojena nově vytyčenou Jindřišskou ulicí. Podobně typizovaný charakter domů na shodné šířce parcel kolem 10 metrů měla i zástavba ulice Soukenické a Hybernské. Výzkum na městišti Lidového domu potvrdil pětici typově shodných domů z počátečního období zástavby Hybernské ulice. Domy obsahovaly příčně obdélné klenuté sklepní jádro při ulici, dodatečně prodloužené do hloubky parcely a opatřené novou valenou klenbou. Nad ním se v přízemí domu nalézal hlavní obytný prostor s dodatečně připojeným průjezdem na boku. Domy byly jednopatrové, s dvouosou fasádou ukončenou trojúhelným štítem s vpadlými nikami a sedlovou střechou. V konečné fázi svého středověkého vývoje tak domy představovaly hloubkové dvoutrakty sestávající z jediného hloubkového prostoru a přiléhajícího průjezdu, dodatečně podsklepeného. Až pauperitní charakter měly domky v ulici Nekázance, která vznikla druhotnou parcelací novoměstského bloku v roce 1379 pro stavbu emfyteutických domků pro chudší obyvatele (obr. v příloze). S tímto skromnějším typem obydlí ostře kontrastují bohaté pivovarnické a sladovnické domy na parcelách širokých až 18 metrů, umístěných hlavně na nárožích dnešního Václavského náměstí. Jejich typ hloubkového trojtraktu se středním průjezdem byl popsán již V. Lorencem. Gotické sklepy jihozápadní strany Václavského náměstí v rozsahu od Můstku k Vodičkově ulici byly dokumentovány již ve třicátých letech 20. století architektem Pavlem Janákem.

Datum vložení: 18.10.2016 | Datum aktualizace: 9.2.2017
Autor: Kateřina Samojská

Použité prameny:
  • Lorenc, V.1973: Nové Město pražské.
  • Líbal, D.1961: Několik poznatků o gotické domovní zástavbě Nového Města pražského, Ochrana památek IV.
  • Janák, P.1939: Co nemůžeme se ještě dozvěděti o středověku Václavského náměstí, Kniha o Praze, 173.