Vyšehrad a jeho nejstarší dochované stavby z raného středověku

Archeologický areál s bazilikou sv. Vavřince

Praha 2, Vyšehrad

Soběslavova čp. 14

jeden z nejstarších areálů s archeologickými památkami zpřístupněnými in situ v Čechách

MHD, pěšky

projekt revitalizace 2011: http://www.arup.cas.cz/?p=10681
ověřovací výzkum 2014 - YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=Isa5QaSRmPQ

Historie výzkumu a zpřístupnění památek

Areál s pozůstatky nejstarší dochované raně středověké architektury na Vyšehradě náleží k jedněm z mála míst, kde se návštěvník může setkat s autentickým prostorem archeologicky odkrytých staveb, náležících k nejstarším stavebním památkám v Čechách. Současně je tento prostor jedním z nejstarších areálů, zpřístupňujících památky mimořádného významu nejširší veřejnosti. 

Počátek zájmu o tento prostor souvisí s náhodným nálezem dlaždic (tzv. vyšehradského typu), k němuž došlo v r. 1884 při rekonstrukci zázemí kanovnické rezidence.  Následný rozsáhlý archeologický výzkum baziliky sv. Vavřince byl součástí intenzívní výzkumné kampaně vedené Komisí pro výzkum Vyšehradu, která se rozvinula na Vyšehradě ve 20. letech 20. století.  Areál určený pro prezentaci památky a její zpřístupnění nejširší veřejnosti byl zbudován v r. 1934 nad relikty hlavní a jižní lodi po výzkumu v letech 1924, 1925 a 1931. Severní loď baziliky včetně dvou podlaží její apsidy je dosud z podstatné části dochována ve stávající veřejně nepřístupné budově někdejšího děkanství. Provoz areálu zkomplikovaly válečné události, následné úpravy prostoru pro veřejnost proběhly až na přelomu 60. a 70. let 20. století po ukončení výzkumu tehdejšího Archeologického ústavu ČSAV.  V roce 2011 se podařilo z iniciativy Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. a za finanční podpory Pražského archeologického fondu i Magistrátu hl. města Prahy uskutečnit projekt celkové sanace areálu.  Kromě pozůstatků vlastního zdiva baziliky je dnes součástí prezentace replika části dlažby vyšehradského typu a symbolická rekonstrukce jižní části půdorysu unikátní centrální předrománské stavby, jejíž podoba nebyla před projektem sanace známá.

Vstup do objektu je osazen novorománským portálem, zasazeným do novověké ohradní zdi.  Nadzemní zdivo hlavní a jižní lodi baziliky dosahuje výšky ca jednoho metru, dochovány jsou mezilodní pasy a základy opěrných pilířů mezi hlavní a jižní lodí.  Replika pálené dlažby (2011) je položena v místě blízkém autentickému nálezu dlaždic v jižní lodi, kde byla odkryta v největším rozsahu, její skladba je pouhou rekonstrukcí , odvozenou z dostupných poznatků.  Dlažba byla nalezena v obou zkoumaných lodích, hlavní i jižní. Pokrývala podlahu nad úrovní mezilodních základových pasů a její původní skladbu neznáme.  Víme jen, že bordura ze čtyřbokých dlaždic uzavírala pole s obrazci tvořenými zoomorfními motivy a Neronovou bustou od východu a také vytvářela optické rozhraní mezi loďmi baziliky.

Bazilika sv. Vavřince a její výjimečný předchůdce - stavba s centrálním půdorysem a třemi apsidami

Trojlodní bazilika sv. Vavřince byla založena knížetem Vratislavem koncem 70. nebo počátkem 80. let 11. století v dominantní poloze při jižním okraji vyšehradské skály a v těsném kontaktu s hradní akropolí. Od ní ji odděloval příkop, probíhající před západním průčelím baziliky. Oproti kapitulní bazilice, zasvěcené sv. Petru byla stavbou prostší (jednochórovou s příčnou lodí) a drobnější (délka 23,5, šíře 17 metrů). Kostel, zbudovaný z typických nízkých hrubě opracovaných opukových kvádříků, byl vybaven honosnou reliéfní dlažbou z pálené hlíny. Výjimečné šestiboké dlaždice s motivy fantastických tvorů a s vyobrazením císaře Nerona jsou kromě Vyšehradu známy z nejvýznamnějších rezidencí českých panovníků či sídelních míst kapitul. Poprvé byly nalezeny právě v této bazilice a patří k nejcennějším archeologickým památkám Vyšehradu. Nález byl vztažen k době založení baziliky a dlaždice, náležící k této skupině, byly označeny jako dlažba vyšehradského typu. Baziliku obklopovalo pohřebiště, jehož založení spadá do doby po vzniku baziliky. Tomu odpovídají i nepočetné hrobové milodary a skutečnost, že některé hroby byly překryty náhrobními kameny. Z nálezu denáru z doby královské vlády Vratislavovy (tj. po roce 1085) v ruce jednoho z pohřbených, je odvozováno stáří baziliky.

Prvou stavbou v tomto prostoru byla ale velkoryse koncipovaná centrála s pravoúhlou lodí a třemi půlkruhovitými apsidami (trikoncha). Dobu jejího vzniku nelze zatím upřesnit a nevíme ani, zda se tato stavba dočkala svého dokončení. Nemůžeme vyloučit, že jde o panovnickou fundaci z doby založení Vyšehradu, tedy někdy z doby kolem poloviny 10. století. Shora omezuje možné období její výstavby až založení baziliky, zbudované nad jejími základy. Pohybujeme se tedy v rámci širokého intervalu ca pol. 10. – ca 3. třetina 11. století. Ačkoliv zdivo této stavby bylo zachyceno již výzkumy v meziválečném období, poprvé byla stavba interpretována jako sakrální až v 60. letech B. Nechvátalem. Tehdy byla hypoteticky rekonstruována do podoby kříže. Půdorys trikonchy mohl být ale rekonstruován až na základě revizního (2011) a následného badatelského výzkumu (2014). Uvedený typ sakrální stavby je v našem prostředí pro dané období bez analogií, vymyká se i svými rozměry (podélná osa minimálně 25 m). Svou kapacitou kostel přesahoval i rotundu sv. Víta na Pražském hradě. To podtrhuje možnou souvislost stavby se založením druhého pražského hradu, ať již byl stavitelem Boleslav I., či někdo z jeho následovníků. Centrála byla ve svých základech stavěna z hrubě opracovaných opukových kamenů na místní jíl. Nadzemní zdivo není dochováno.

3D dokumentace návštěvnického areálu, pozůstatků baziliky sv. Vavřince z 11. století a jejího předchůdce - kostela s třemi apsidami

V rámci průběhu projektu sanace areálu s pozůstatky vyjímečných sakrálních staveb bylov roce 2011 využito i 3D dokumentace scenerem FARO a vícesnímkové fotogrametrie. 

Pomocí scaneru byl zachycen původní stav areálu, fungujícího od dílčích úprav v 60. letech v nezměměné podobě. Po odstranění všech novodobých zásypů pak byla provedena podrobná dokumentace všech postupně po dobu více jak 100 let odkrytých reliktů zdiv sakrálních památek (viz obr. v galerii),

Během následného výzkumu v roce 2014, jehož cílem bylo ověření existence předpokládané východní apsidy předrománské stavby, byla pak provedena vícesnímková fotogrametrie nálezová situace sondy, která základy předpokládané stavby zachytila pod mladším pohřebištěm:

SKETCHFAB: prohlédněte si základy jedné z nejstarších staveb v Čechách!

3D scan interiéru baziliky: Z. Marek, grafické zpracování M. Semerád 2013

vícesnímková fotogrametrie sondy 2014: M. Semerád, technické zpracování pro SKETCHFAB P. Vavrečka 2017

 

Datum vložení: 20.9.2016 | Datum aktualizace: 29.5.2017
Autor: Admin Testovací