O projektu Praha archeologická

obsah, zdroje a východiska

Úvod

Praha archeologická je portál, který si klade za cíl zpřístupnit archeologické prameny Prahy oborníkům i  široké veřejnosti.  Archeologům a jejich spolupracovníkům by měl usnadnit cestu k systematickému studiu minulosti a jejímu rychlejšímu  a ucelenějšímu poznání, památkové sféře přinést podklady pro rozhodování o míře nezbytné ochrany archeologických památek,  podnikatelům  pak informace o rizicích jejich záměru.

Nejširší veřejnost má možnost prostřednictvím portálu navštívit Prahu pod Prahou,  kráčet po stopách pražské minulosti, sdílet napětí  z objevování dosud neznámého,  poznávat dokonalost zapomenutých technologií a  řemesel,  či se seznámit s nekonečnými možnostmi témat, jejichž studium archeologie nabízí.

Portál praha-archeologicka.cz je hlavním výstupem projektu Informační systém archeologických pramenů Prahy (IIS_APP), který je společným projektem Archeologického ústavu, AV ČR, Praha, v.v.i. a Národního památkového ústavu.  Projekt byl zformulován v r. 2012. Jeho tvorba je v letech 2013-2017 financována v rámci programu NAKI MK ČR (r. č.13P01OVV014). 

Praha  jako archeologická lokalita

 Praha je městem s více jak tisíciletou historií.  Nepřetržitou řadu století byla centrem státu a panovnickou rezidencí . V  tomto ohledu zaujímá mezi evropskými metropolemi prvořadé místo.  Jednotlivé historické epochy zanechaly především v historickém jádru Prahy viditelné stopy v podobě architektonických památek.  Praha dodnes ohromuje rozsáhlým památkovým fondem, který je součástí uznávanou součástí světového kulturního dědictví.  Ten je ale tvořen i památkami, které jsou před očima jak obyvatel, tak nespočetných turistů  skryty -  totiž  rozsahem a významem mimořádným archeologickým fondem.

K němu náleží např. románská zástavba historického jádra města,  luxusní zboží, či předměty každodenního života,  ale i  dochovaná mohutná souvrství  sutí staveb, navážek, odpadu. Tyto  tzv.  kulturní vrstvy dosahují  mocnosti až několika metrů. Dodnes nám zprostředkovávají informace o  rozvoji a proměnách  Prahy od jejích počátků někdy v průběhu druhé pol. 9. století přes její velkolepý rozmach ve vrcholně středověkém období  až po nověji sledované  období industriální. Tyto archeologické prameny jsou výjimečné i v evropském kontextu.  Zatím nejsou ale  zcela poznány a prezentovány jsou jen v minimální míře.

Co je IIS_APP a pro koho je určen?

Informační systém archeologických pramenů Prahy shromažďuje na jediném místě základní informace o okolnostech, intenzitě i výsledcích mnoha generačního archeologického výzkumu historického jádra Prahy. Klade si za cíl umožnit odborné veřejnosti efektivní vyhodnocování dosud získaných archeologických pramenů. Přináší současně prezentaci výsledků archeologických výzkumů v celé jejich škále nejširší veřejnosti. Krom toho je jeho ambicí i zprostředkování informací o rozsahu a hodnotě archeologických památek pro potřeby rozhodování veřejné správy.

Podstatou systému je zpřístupnění a následná permanentní aktualizace Mapy archeologicky dokumentovaných bodů (MADB) - tj. zkoumaných situací (sond) v prostoru Pražské památkové rezervace a na některých dalších archeologických lokalitách v rámci Velké Prahy a to v detailním měřítku katastrální mapy. Konkrétní archeologické nálezy – ať již zaniklé pozůstatky lidské činnosti či zachované památky z různých etap vývoje Prahy, jsou zpřístupňovány formou dílčích prezentací, ukázek konkrétních nálezů - od dokladů každodenního života, přes pozůstatky staveb či různých technologických zařízení až např. po luxusní předměty. U zkoumaných míst lze nalézt odkazy na další informační zdroje, např. odborné publikace, které jsou často zpřístupněné prostřednictvím nových technologií (digitální archivy apod.) a to včetně oblasti mezioborového výzkumu.

Historie vzniku Mapy archeologických dokumentačních bodů

V roce 2005 byla pod názvem Mapa archeologických dokumentačních bodů na území Pražské památkové rezervace v textové podobě poprvé publikována rozsáhlá databáze archeologických zásahů v historickém jádru Prahy. Její tvůrce, L. Hrdlička působil od r.  1959 v pražském Archeologickém ústavu v  oddělení zaměřeného na archeologii středověku. V jeho rámci byl pověřen terénním výzkumem historického jádra Prahy, záhy se však začal věnovat této problematice i z hlediska teoretického, a to  především v oblasti metodiky a strategie záchranného výzkumu. Na projektu mapy archeologických dokumentačních bodů začal pracovat  již v 70. letech. Prvé kroky tvorby mapy spočívaly v evidenci základních a autorským právem nechráněných informacích o archeologických výzkumech v jádru pražské aglomerace. V době zrodu prvých běžněji dostupných databázových nástrojů a počátků sofistikovaných reprodukčních technik šlo při daném rozsahu informací, jejichž množství začalo právě v této době prudce stoupat vzhledem k výstavbě metra a prvých velkých nákupních center, o práci časově i technicky nesmírně náročnou. Impulsem a zdrojem informací pro L. Hrdličku  byla nově ustavená Pražská archeologická komise a její snaha využít stavebního a rekonstrukčního boomu v jádru Prahy pro dokumentaci a poznání její minulosti.

Podstatou vznikající Mapy archeologických dokumentačních bodů byly archeologické zásahy do historických terénů,  tedy takové,  při nichž byly zastiženy doklady lidské aktivity datovatelné nejpozději do období středověku. Tyto dokumentační body - ADB (označením ADB jsou chápány různé typy archeologické sondáže - bod, linie, plocha) byly reálně zakresleny tuší na astralonové fólii (obr. ) a zobrazovány nad otiskem listu katastrální mapy 1:1000. Nově dokumentované sondy byly průběžně doplňovány.  ADB byly číslovány postupně ve třech řadách podle příslušnosti sondy k jednomu ze tří mapových listů 1:5000 (LM 7_1, 7_2, 6_1), pokrývajících téměř beze zbytku prostor PPR . Data byla shromážďována v dostupných databázích, dlouhodobě jako soubor dbase IV. Popisné údaje a komentář ke koncepci a sestavení mapy obsahovala pak textová část publikace, provázená ukázkou mapy výřezu pražského lebovřeží a posléze aktualizovaná vydáním v elektronické podobě.  Evidovány byly nejen ADB s přesným prostorovým zaměřením, ale i takové, jejichž umístění bylo jen orientační např. ve vztahu k pozemkové parcele. Jako zvláštní srovnávací kategorie byly zahrnuty i některé geologicky dokumentované body. Originální mapová část odpovídající publikovaným datům byla uchovávána pouze ve fyzické podobě a uložena v archivu ARÚ Praha. Některé především starší archeologické akce – např. z archeologicky mimořádně plodného a významného období prvé republiky – se ale dosud lokalizovat nepodařilo, neboť jejich dokumentace se v řadě případů nedochovala, zčásti patrně v důsledku válečných událostí.        

Projekt archeologické mapy evidencí archeologických aktivit ve sledovaném území vytváří společný, základní a nenahraditelný zdroj informací pro zdánlivě nepropojitelné oblasti archeologické činnosti – památkovou péči v rovině prevence i ochrany archeologických pramenů a projektování archeologických aktivit – i pro oblast komplexně pojatého vyhodnocení a interpretace získaných pramenů z hlediska poznání minulosti Prahy, jejích prvopočátků i dalšího bouřlivého vývoje. O nezbytnosti mapy nemůže být pochyb, v Evropě jsou mapy tohoto druhu běžnou součástí městské archeologie již řadu desetiletí (výjimečným příkladem je centrum městské archeologie ve francouzském Tours a jeho historie) a v současnosti vznikají i v našem prostředí mapy dalších lokalit. Ty již využívají nejmodernější nástroje současných technologií, propojujících prostorové informace s dostupnými daty o archeologických pramenech.

Nárůst archeologických akcí,    jejich kumulace na malém prostoru i změny v organizaci archeologické památkové péče vyvolaly potřebu inovace původního systému prostorové evidence zásahů. Ta byla  již od počátku zcela progresivně postavena nejen na zobrazení konkrétních zkoumaných poloh na   fyzickém podkladu, ale i na záznamu obecně využitelných souřadnicových údajů, vztahnutelných ke konkrétnímu mapovému listu. Rozvoj  GIS vedl pak  k opakovaný pokusům převést  existující prostorové údaje do jejich prostředí. Běžně dostupnou a tedy snadno využitelnou grafickou podobu mapy se L. Hrdličkovi již dokončit ani v rámci širšího pracovního kolektivu, který byl k tomuto účelu vytvořen a  měl zajistit i pokračování evidence  archeologických dokumentačních bodů na území PPR v budoucnosti, nepodařilo. 

Lidé

řešitel projektu:

 PhDr. Ivana Boháčová, Ph.D., archeolog, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.

v 90. letech zástupce vedoucího pracoviště Pražský hrad ARÚ, od r. 2002 vedoucí odd. archeologie středověku ARÚ

spoluřešitel projektu:

PhDr. Jaroslav Podliska, Ph.D., archeolog, Národní památkový ústav, ú. o. p. v hl. m. Praze

od r. 2009 vedoucí odboru archeologie NPÚ Praha

 

projektový tým:

Stanislava Babušková, dokumentátorka, externí  spolupracovník

Ing. Čeněk Čišecký, IT specialista, ARÚ

RNDR. Věra Čulíková, archeobotanik,ARÚ

Mgr. Jan Hasil, Ph.D., archeolog, ARÚ

Mgr. Jan Havrda, geolog, NPÚ

RNDr. Iva Herichová, Ph.D., geolog, ARÚ

Mgr. Jan Mařík, Ph.D., archeolog, ARÚ

Jaroslav Mourek, geodet, externí spolupracovník

Mgr. Kateřina Samojská, Ph.D., historička umění, externí spolupracovník

Ing.  arch. Matouš Semerád, ARÚ

PhDr. Petr Starec, archeolog, externí spolupracovník

Mgr. Veronika Staňková, archeolog, NPÚ

PhDr. Miroslava Šmolíková, archeolog, ARÚ

Ingr. Renata Vlčková,  databázový specialista,externí spoulupracovník

Oficiální anotace projektu

Projekt konsorcia řešitelů: ARÚ AV ČR, Praha, v.v.i. – Národní památkový ústav UOP HMP. Cílem projektu je 1) vytvořit interaktivní informační systém archeologických pramenů Prahy (IIS_APP) v prostředí GIS. Jeho prostřednictvím pak zajistit 2) hospodárné nakládání s archeologickým fondem evropského významu a jeho využívání pro základní výzkum, památkovou péči, státní správu, územní rozvoj a plánování i pro prezentaci kulturního dědictví, 3) hospodárné nakládání a využívání existujících informačních systémů starších generací, jednoznačné propojení dat ve stávajících a obecněji zaměřených evidenčních a databázových systémech různých typů, obsahu a funkcí existujících v rámci archeologie ČR i mimo ni, 4) průběžnou on-line aktualizaci a revizi údajů nezbytnou pro urychlení toku informací a zkrácení doby mezi získáním dat a jejich zpřístupněním odborné i nejširší veřejnosti, 5) běžnou dostupnost širšího spektra dat a typů dokumentů (prostorová analýza dat, nové dílčí databázové soubory, bibliografické záznamy, dále obrazové a fulltextové dokumenty – fotodokumentace, pdf, prezentace výzkumů) a vytvořit 6) obecně využitelný strukturovaný systém vyvinutý v prostředí GIS pro evidenci, využití a prezentaci specifického typu archeologických pramenů jako speciální vrstvu v rámci aktuálně vytvářené Archeologické mapy ČR . Východiskem pro IIS-APP je Mapa archeologických dokumentačních bodů na území Pražské památkové rezervace (Hrdlička 2005), která byla ve své době jako progresivní prvek s nečetnými obdobami v západní Evropě vytvářená v ARÚP od r. 1975. Ve své současné podobě neveřejné DB je zcela antikvována a bez grafického výstupu nemůže naplňovat svůj prvotní cíl. Současný projekt má ambice 1) umožnit její průběžnou aktualizaci a operativní využívání v prostředí moderních technologií, 2) zhodnotit její potenciál z hlediska dat a nástrojů jejich využívání v šíři, která v době jejího vzniku nebyla předjímatelná, 3) rozšířit její obsah o vybraná památkově chráněná území s archeologickým potenciálem mimo historické jádro Prahy.


Created: 2.10.2015 | Updated: 11.1.2017
Author: Ivana Boháčová, ARÚ AV ČR, Praha, v.v.i.

Information sources:
  • Hrdlička, L. 2005: Praha. Podrobná mapa archeologických dokumentačních bodů na území Pražské památkové rezervace.Praha.
  • Hrdlička, L. 2009: Praha. Databáze podrobné mapy archeologických dokumentačních bodů na území městské památkové rezervace. (Aktualizace k 31. 12. 2005). Praha (e-Book).
  • Boháčová, I. – Podliska, J.: Praha archeologická. Koncepce a realizace projektu Integrovaného informačního systému archeologických pramenů Prahy, Archeologia historica 40/1, 41-55.